Luxusní víkend v Praze - 1. část mého víkendu

25. června 2012 v 8:00 | Lola-J (L.J) :)) |  Móda

Konečně!
Dnes se dozvíte,

s jakým zpěvákem jsem trávila sobotní ráno a co následovalo za akce!




Myslím ten minulý: 16.6.2012 - 17.6.2012

UPOZORŇUJI, ŽE PRO VĚTŠÍ EFEKT PŘIDÁVÁM VYKŘIČNÍKY A ZVÝRAZŇUJI, I KDYŽ MÉ POCITY BYLY PO VĚTŠINOU KLIDNĚJŠÍ A TOLIK JSEM TO NEPROŽÍVALA, JAKO KDYŽ TEĎ PÍŠU. :)



Hned ráno začalo "slibně". Budík mi nezazvonil a já se probudila pět minut před plánovaným odchodem na zastávku, abych dorazila včas na utobus. nádraží a jela do Prahy.
"Hmm...to sluníčko krásně pomalu prosvítá...
MOMENT! Já se neměla probudit sama od sebe!"
Můj pohled okamžitě padl na televizní přehrávač. 3 sekundy jsem seděla a vstřebávala skutečnost.
"DO HÁJE!"
Popadla jsem věci, vyšustila z pokoje jak nejtiššeji to šlo a hodila na sebe, co jsem vybrala před 5 a půl hodinou.

VYRAZILA JSEM PO MĚSTĚ V NATÁČKÁCH.

Však paráda, ne? :D Na hlavu jsem si teda natáhla ještě čepici, no ale představte si jak to muselo vypadat. :D Hlavu jsem měla...velmi podivné formy. Lidi kolem se na mě koukali jak na nějakou atentátnici. :D
Ovšem hned jak jsem nastoupila do autobusu - směr Praha.

Seděla jsem vepředu, užívala si jízdy a opakovala si trasu v Praze.
------------
Měla jsem sundané natáčky, jemné lokýnky, měla jsem v sobě skvělé latte, několik chlebů, ovoce a ovocné pití k tomu.
Sundala jsem si čepici, rozepnula bundu a vyrazila v saku jako 15ti letá dívka s "vážnou image".

"Nashle. Na shledanou....Nashledanou, slečno," usmál se dlouhovlasý zrzavý kudrnatý společník řidiče, kterému se vesele houpal jeho culík sem a tam.
"Nashle!" oplatila jsem úsměv vysokému brigádníkovi, studentovi z Ostravy, jak jsem ze svého místa zaslechla, a vyrazila sebejistým krokem vpřed. Podařilo se mi na malém podpatku nezaškobrtnout a elegantně jsem zabočila za roh.

Takže teď jen rovně, přejít pár přechodů, zabočit a jen tak si vyjít se zpěvákem. Hračka! Hahah...

No, a nejbližší přechod byl asi 200 metrů ode mně a daleko od mého cíle. Hm... nakonec jsem okopírovala rychlý-přechod jednoho člověka, který se prohnal přes silnici rychlostí blesku. A udělaly to další dvě černošky. No přece nebudu out!
Vzchopila jsem se, přidržela jsem si tašky pevně na ramenou a počkala na chvíli, kdy zasvítí autům červená i z druhé strany. Mám několik sekund - dobře, necelou minutu, aby to neznělo zas až tak akčně - , než se rozsvítí zelená na prvním semaforu pro auto.

Přes silnici právě klopýtala blondýnka v saku ověšená taškami všech barev - včetně nechutně neladící žluté.

Byla jsem za vodou. Tady už jsou lidské přechody.
Došla jsem k místu, které jsem si domluvila. Se zpěvákem.
Ano.

Večer předtím mi zavolal na mobil!

Paráda, ne? :)
Domluvili jsme se, kde se sejdeme.
Moje linka autobusu dojela asi o 10 minut dřív, takže jsem v konečném důsledku čekala 20 minut (+ 10minutový náskok pro schůzku).

Hned jsem si uvědomila, že vlastně ani pořádně nevím, co bude mít na sobě. Jak je vysoký, způsob jeho pohybu - NIC.

Jen jsem si pamatovala bledší tvář a tmavé vlasy, člena kapely A Banquet.

Podobných se mihlo v Praze víc. A já poposedávala na lavičce a přemítala...

A pak po přechodu šlo několik lidí. Jen z jednoho z nich vyzařovala ta správná energie. Ta, kterou jsem hledala.
Prostě jsem si byla JISTÁ, že je to on.
Procházel kolem zastávky. V davu lidí. Nezanikal, i když by se mohlo zdát, že je prostě někdo, kdo jde na vycházku, do práce, na výlet... ale ta energie byla jasnější, světlejší...nevím, jak bych to popsala a nemyslete si o mně nic špatného. Ale čím dál více se ujišťuji v tom, že tyto podivně znějící věci skutečně vycítím.

Nechtěla jsem nikoho vyděsit, takže jsem se začala pomalu zvedat. Zabočil a blížil se sem. Nešlo se mile neusmát, vždyť jsem na poprvé trefila na určené místo v ne příliš mnou navštěvovaném městě, měla jsem před sebou božský víkend.

On se rozhlížel kolem. Věděl, že ho bude zpovídat blondýnka. Uviděl mě a úsměv mi oplatil.

"Ahoj, Mathieu!"...a rozhovor mohl začít! :)



Další "díl" už brzy, aby článek nebyl moc dlouhý.
Toto se skutečně stalo a brzy přibude i video s rozhovorem. Nic z toho není vymyšlené, všechno se stalo před týdnem a já jsem vděčná za každého čtenáře.
Chcete vědět, jak probíhal můj víkend dál? Byl skutečně výjimečný, to nepopřu ani kdybych chtěla. :)
Takov výstup z denní šedé rutiny, za který jsem vděčná!

JSEM MOMENTÁLNĚ PRYČ, DALŠÍ ČLÁNKY O MÉM VÍKENDU OD 2./3. ČERVENCE!


Lola-J
 


Anketa

Byl/a jsem tu

Ano-klik)

Komentáře

1 Paťuš Paťuš | E-mail | Web | 13. července 2012 v 20:05 | Reagovat

Mám vlastní blog podobni tvojmu :D look please

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.